Pád Titána - II. díl

Velikost písma

Velikost písma se udává v bodech, tj. stejně jako např. v MS Wordu. Zvolená velikost zůstává i při tisku.

Lidstvo mělo při své cestě ke hvězdám několik předpokladů nejen pro získaní nadvlády nad ostatními rasami a vytvoření dominia, ale též předpokladů, které byly stejně nezbytné i k udržení této nadvlády, trvající již tisíce let.

První byla jeho historie. Nekonečné války, pro každý myslitelný důvod od jediné ženy, přes náboženství, výroky politiků, nerostné suroviny až po přežití národů. Poučeno, odmítlo lidstvo názory pacifistů a zvolilo si vládu armády. Kritiky této vlády vždy umlčel citát dávno mrtvého veterána: „Já nejsem žádnej zatracenej právník a nesnažím se slovy zabalit, kdo jsem a jak přemýšlím. Jsem voják. Předpokládám, že co nezabiju, zabije mě. Protože když s tim nebudu počítat a prohraju já, nemám kam se odvolat, ani jak protestovat. Jsem mrtvej, to co jsem měl chránit je v tahu a podmínky určuje vítěz.“ Zásada přežití zvítězila a lidstvo si podmanilo galaxii v duchu myšlenky „jedno kdo zemře, pokud to nejsme my“.

Druhým předpokladem byla jasně deklarovaná politika k nově nalezeným rasám. Byla-li rasa na nižším vývojovém stupni, lidstvo ji vždy nabídlo členství ve své říši, a technologickou pomoc. Následně byla rasa směrována k roli, jakou ji císař určil. Pokud byla rasa na stejném či vyšším stupni, lidstvo jednáním a obchodem zjišťovalo klíčové informace a následně zaútočilo – či, byla-li rasa agresivní, okamžitě ji vyhladilo. A jak vyhladit vyspělejší rasu?

Za pomoci třetího předpokladu – většího destrukčního potenciálu. Lidstvo mělo při prvních krocích ve vesmíru velké štěstí. Na planetě Elmed, obývané primitivy, žijícími v kmenových uspořádáních, totiž nalezli pozůstatky obrovského konfliktu. Trosky obrovských, vyspělých měst a samozřejmě i vyspělých zbraní. A jednou z nich byla i zbraň, pokřtěná imperiální armádou jako „galaxy buster“. Jednalo se vlastně o generátor pole pracujícího na principu černé díry. Po mnoha katastrofálních pokusech byli vědci schopni určit i nastavit rozsah absolutní destrukce spolu s rychlostí provedení. Žádná z ras, jež se s lidstvem střetly, neměla nic, čím by odpověděla, nebo se bránila – a tak měly vždy dvě možnosti. V řeči imperiálních vyjednavačů: „Můžete se zcela svobodně rozhodnout: Podřídit se lidské říši pro větší slávu svou i naší… nebo bez slávy všichni zemřít.“ V té době to mnoha imperiálním vojákům přišlo zatraceně vtipné.

Předposledním důvodem pak bylo, že nikdo neznal lokaci domovského systému lidské rasy. Lidé za pomoci „galaxy busteru“ zničili obrovský kus vesmíru, aby jakákoliv forma energie vysílaná ze sluneční soustavy zmizela uprostřed nesmírných prostor ničeho. Do sluneční soustavy vedla jen jediná cesta – skrz utajenou hyperprostorovou bránu.

Posledním předpokladem byl sám císař. Po mnoha důkazech chybných rozhodnutí politiků, vědců, či generálů bylo jasné, že jakkoliv dokonalý člověk má vždy nějaké chyby, které pokud se neprojevují celý život, přijdou jistě se senilitou. A tak byl za pomoci nákladných nano-fyzio-bio-genetických výzkumů (a výjimky ze zákazu o genetickém zásahu do lidského DNA a využívaní klonovací technologie na úrovni A-klonů, vydaném po děsivých válkách 29. století) pozastaven vývoj člověka na pětatřiceti letech a z celého vesmíru, kde lidstvo kdy existovalo, byly posbírány vzorky DNA nejlepších lidských jedinců celé historie. Vědci, vojáci i politici. Homér, Alexandr Veliký, Julius Caesar, Seneca, Hanibal, Saladdin, Richelieu, Karel IV., Alžběta, Einstein a mnoho jiných. Z těchto DNA kódů pak bylo vytaženo to nejlepší a poskládáno do jediného celku. Tak vznikl dokonalý člověk – císař Plautus Rim. A nejenže sám císař byl dokonalý po všech směrech, jaké lidstvo dokázalo ovlivnit a chráněn po všech myslitelných stránkách. Jeho DNA kód byl uchováván na několika supertajných místech po celém vesmíru. Sen o nesmrtelnosti se s tímto dílem a specializovanými knihovnami, do nichž císař pro své příští „já“ ukládal veškeré své vědomosti i myšlenky, stal skutečností.

Problém války s Lurkem však spočíval právě v těchto předpokladech, respektive v jediném. Lurkané si agresivitou s lidské říši ničím nezadali – a jejich stupeň vývoje nikdo neznal. Po každé bitvě byly nalezeny pouze jejich mrtvoly. Z nich mohli vědci pouze určit, že Lurkané se vyvinuly z nějaké formy života podobné hmyzu, nalezené exempláře bez výjimky dosahují velikosti 150 centimetrů a pravděpodobně disponují jakýmsi kolektivním vědomím, mimosmyslovou komunikací, či se jedná o vojáky řízené někým jiným… neznámo odkud. A jak vlastně mohlo dojít ke konvenčním bitvám? Protože galaxy buster v blízkosti soustavy Lurk nefungoval… .

********************************

Před pěti dny - setkání císaře s vrchní radou vojensky aktivních ras říše…

„Veličenstvo, zajisté nám prominete naše, možná až dotěrné, otázky. Chápejte prosím, že tuto situaci si již nedokázal představit pravděpodobně žádný člověk, natož my, vaši podřízení spojenci. Lidstvo pro nás bylo symbolem dokonalé moci, stejně jako vy sám a vaše říše… a to co se děje s Lurkem nyní… vím, že válku v celkovém měřítku vyhráváme, ale jak nám může jedna rasa vzdorovat a v bitvách i vítězit? Zajisté mluvím za více přítomných, když řeknu, že jsme… zneklidněni.“

Císař si mluvčího – předsedu Talmundské hvězdokupy dlouze prohlédl. Chvíli přemýšlel, zda si ten tvor vůbec uvědomil, jak velkou pravdu vyřkl.

„Vaše zneklidnění chápu, vážený Tolme, ale dovolte, abych vám připomenul naši samotnou historii. My jsme právě na váš lid zapůsobili, myslím, mnohem silněji, než Lurkané – a to i přes to, že jsme vás okamžitě nenapadli. Stačilo vám porovnat rozdíly našich technologií. Vesmír je tak velký, že si žádná rasa nemůže myslet, že právě ona je nejvyspělejší, či nejsilnější – vždy se může objevit něco většího. Nicméně jak jste sám zmínil, ani ve chvíli, kdy nefungují naše super zbraně, které nám v nesčetných případech umožnili ukončit konflikt dřív než se mohl rozhořet, válku neprohráváme. Vyhráváme. A tento stav bude pokračovat až do úplného zničení soustavy Lurk a všech jejích obyvatel! Lurkané skončí tak jako každý, kdo kdy s naší Říší válčil – v šedém stínu zapomnění!“

Císař se na okamžik zamyslel zda sarkasmus, který cítil při slově „naší“ nepronikl i do sluchových ústrojí dalších účastníků. Byla opravdu zatracená smůla, že galaxy-buster nefungoval. O výhře nad Lurkem sám nebyl úplně přesvědčen – těžko soudit schopnosti někoho, koho člověk viděl jen mrtvého a o celé rase bylo tolik informací, že by se daly vyjádřit jedním slovem. Samé domněnky… a teď ještě uklidňovat půlku těchhle potentátů. Škoda, že ostatní rasy nepochopili výhody vojenské vlády… vojáci by alespoň nevznášeli podobné otázky, dokud by měli co dělat. Leč to teď nevyřeší – hodí jim nějaké drobky na uklidnění.

„Veličenstvo, odpusťte mou možná příliš upřímnou otázku – ale jak můžeme vědět, že vyhráváme? My, Sverdloné, jsme, snad se dá říci, oči říše – vy sám jste nás určil jako nejlepší rasu, co se výzvědných aktivit týče – ale ani my, podporovaní technologiemi celého impéria, nedokážeme dopravit jedinou loď do Lurkanských sektorů. Vyzkoušeli jsme všechno – a přišly jen o mnoho statečných posádek a množství skvělých lodí. A dokonce ani ze soustav dobytých Lurkem a námi opět osvobozených není co zjistit. Přeživší obyvatelé ví jen to, že viděli stejné Lurkany, jací bojují v jejich lodích. Vylodili se, přemohli obranu, vyvraždili určitou část planety a začali drancovat přírodní zdroje. Nic víc nevíme. Já nejsem císař, vaše veličenstvo, ale osobně bych si nedovolil tvrdit, že válku vyhráváme.

Konsul Gabath se posadil a jeho řeč podporovalo nezřetelné mumlání z celé místnosti. Císař podvědomě tušil, že tyhle poraženecké nálady by mohly vyvolat něco mnohem horšího… pokud už nevyvolaly… a že je třeba je rychle uklidnit. Kývl na svého pobočníka, admirála Petera de la Billiére, který s neutrálním úsměvem povstal a gestem spustil speciální brífink. Místnost se zahalila do tmy a nad stolem vyskočily projekce současného pohledu na válečnou situaci plus neurčité projekce jakési obří lodi.

„Vážené bytosti“, spustil admirál, „jak sami vidíte, Lurk se stahuje na všech frontách a ponechává jen jednotky nutné k obraně. Nevíme proč tomu tak je, ale důležité je, že takto nemůže Lurk zaútočit. A navíc, této situace můžeme využít.“ Admirál lehkým gestem přepnul pohled na celkovou situaci na soustavu Argos. „Jak vidíte, Argos byl doteď, coby nepříliš vyvinutý, opomíjen námi i Lurkem. Proto skrz tuto soustavu posíláme bitevní svaz »Peacemaker« s úkolem prorazit až do sektoru Lurk. Tam zničí co budou moci, nasbírají tolik potřebná data a navíc veškeré informace, ke kterým se dostanou. V ideálním případě jejich útok bude počátkem konce – konce této války a problému jménem Lurk!“

„Váš plán je vskutku obdivuhodný, admirále…“ ozval se Thrall, představitel Saragosské galaxie – po lidstvu druhé největší vojenské síly říše, „ale čím chcete zaručit, že útok bude úspěšný? Víte sám, že i když vaše Typhoon VII, tvořící páteř našich armád, mají nad Lurkanskými bitevníky převahu, není příliš velká. A Typhoon VIII se stále zavádí – bude trvat ještě minimálně deset cykloroků, než budou naše armády plně vybaveny – a to vůbec nemluvíme o tom, že Lurk může také své armády modernizovat. Nebyl bych tedy tak… suverénní, …na vašem místě.“

„Chápu“ usmál se admirál. „Proto nás čeká ještě druhá část tohoto brífinku – prezentace naší nové… hračky.“ Admirál se na projekci usmál, skoro jako by si prohlížel své dítě. „Představuji vám Typhoon IX. – nejdokonalejší válečný stroj, jaký kdy nám známá rasa vytvořila.“

Další admirálova slova zanikla ve všeobecném šumu jak bytosti po celé místnosti dávali najevo svůj údiv, názor, či jen překřikovali druhého svým názorem na objevivši se hologram obrovské lodě.

„Prosím o klid – zdaleka nevíte vše.“ Císař na admirála spokojeně mrkl. „Nechme admirála pokračovat“.

„Díky pane. Ve zkratce tedy dále. Není to prototyp, jak byste si mohli myslet. Svaz »Peacemaker« vedou první tři exempláře této generace. Tyto lodě mají nový typ štítů, nesou veškerou vám známou výzbroj – plus pár novinek. Krom toho, jejich hangáry jsou dostatečně velké k obsluze devíti squadron letounů. A to nejlepší nakonec, jejich hlavní počítač již není pouhým počítačem jak jej známe. Je to skutečná umělá bytost, schopná se učit a reagovat na podněty, mít vlastní myšlenky, a v krizi i převzít iniciativu k činům. Jména těchto tří lodí jsou Conquerer, Gíza a Vanguard. Svaz vede jeden z našich nejlepších velitelů – Flotilní admirál Christopher Creed, jehož jméno je vám všem určitě známé. Osobně jsem plně přesvědčen o úspěchu této mise. A nyní – máte nějaké dotazy?“

„Co myslíte těmi novinkami?“

„Jaké úpravy má nový štít??“

„Kolik těchto lodí se vyrobí v nejbližší budoucnosti?“

„Můžete tu „umělou bytost“ specifikovat?“

„Proč jsme nebyli informováni dříve?!?“

Bytosti povstávali a pokřikovali jedna přes druhou. Zatímco většina z nich vypadala překvapeně, či přímo nadšeně, v několika tvářích bylo vidět rozhořčení či strach.

„Prosím, přátelé, prosím. Nechme admirála odpovídat postupně.“ Bytosti se postupně uklidnili a posadili na svá místa jak na ně podvědomě působil vliv Zerga, vůdce Anatolianů.

Anatoliané nebyli přímo vojensky činní ale byli to skvělí diplomaté – jejich rasa totiž dle potřeby produkovala pižmo vyvolávající pocity jaké Anatolian za dané situace u svého protějšku potřeboval – jen Saragossané a lidé byli vůči tomu imunní, aniž by vědci dokázali vysvětlit proč.

„Já osobně bych se admirála rád zeptal, proč jsme byli ponecháni v nevědomosti a nebylo nám o vývoji této třídy nic sděleno… a proč jsme nebyli informováni dříve, než svaz vyrazil. Možná by někdo z nás mohl poskytnout ještě nějaké vylepšení tohoto plánu, případně jsme mohli tento svaz posílit…, ale především jste nás nemuseli nechat na pochybách, či v obavách o nejbližší vývoj této války. Vždyť Lurk zde žádného špeha vzhledem k absenci komunikace a tomu co o nich zatím víme, ani mít nemůže.

„Na vaše i zbylé otázky našich přátel zde mohu odpovědět dvěma slovy – přísně tajné. Ale z úcty k vám všem podám širší vysvětlení. Jsem voják, stejně jako mí přátelé, rodina a mnoho z nás v této místnosti. Tento plán musel zůstat v tajnosti, poněvadž jak bylo zmíněno přímo zde, o lurkanech nevíme prakticky nic. A ohledně příprav tohoto útoku se mýlíte. Vše bylo pečlivě konzultováno a jedna rasa naší říše se přímo podílela na vývoji nového Typhoonu, stejně jako se jeden z vás přítomných podílel na přípravách útoku. Jako voják, musím předpokládat to nejhorší – což může znamenat i zradu někoho z vás – samozřejmě bez urážky.“

Místností se prohnal hlasitý šum a císař nesouhlasně potřásl hlavou. Tuhle stránku svého pobočníka upřímně nesnášel. Zvedl hlavu a přelétl pohledem tváře, načež se lehce znepokojeně k některým vrátil. Byl to strach co viděl u sedmi ze svých poradců? Než však mohl cokoliv říci, opět se ozval Zerg, jehož obličej byl v tuto chvíli neutralita sama.

„Chápu vaše stanoviska admirále, leč – samozřejmě také bez urážky – dovolte mi něco podotknout. A to rozdíl mezi vojákem a bojovníkem. Bojovník válkou žije, opájí se slávou vítězství a útočí tam, kde tuší buď něco, co prověří jeho samého, nebo něco, co může ohrozit jeho pozici. Voják brání svou rodinu, kolonii, planetu….většinou právě před bojovníkem. A vy jste bojovník, admirále, jako naprostá většina vašeho druhu. Myslím…“

„Já myslím, že je na čase tuto debatu ukončit. Nejsme zde od toho, abychom probírali sympatie, či antipatie účastníků této rady, vážené bytosti…“ zakročil císař, zatímco admirálova tvář lehce znachovatěla. Vše potřebné bylo probráno – navrhuji tedy příští setkání za týden, kdy už bychom mohli mít v ruce nějaké informace či alespoň konkrétní výsledky. Děkuji všem za účast.“

Zatímco účastníci rady odcházeli, císař pokynul admirálovi, aby ještě počkal. Jakmile byli v místnosti sami, otočil se k němu s chladnou výtkou v hlase.

„To nebylo nutné – nechal jste ze sebe – a potažmo i z nás – udělat válkychtivé a namyšlené idioty!“

„Ale pane, já…“

„Nechci slyšet omluvy, admirále – už se stalo. Nicméně, kdyby jste studoval výrazy a chování Anatolianů, všiml by jste si, že dal najevo spokojenost. Pro vaši informaci, když skloní všechny tři oční stopky a lehce zamrká, dosáhl čeho chtěl. Jako bych vám musel vykládat, jak inteligentní rasa to je – a proč jsou našimi hlavními diplomaty.“

„Chápu, pane.“ odpověděl admirál chladně. Nicméně, vy znáte můj názor na naše jednání s nimi. Jsme k nim moc měkcí… a oni pak zapomínají, že jsou našimi poddanými – dnešek je toho jasným důkazem!“

Císař lehce sklonil hlavu. „Občas přemýšlím, že naši okatou dominanci bychom mohli trochu uvolnit. Naše doba už není taková, aby velké množství bytostí dovedlo vnímat samo sebe jako otroky, či podřízené.

„Ale… veličenstvo!“ vykřikl ohromeně admirál „To přece nemyslíte vážně! Vždyť by to vedlo k anarchii!“

„Mýlíte se admirále – vedlo by to k demokracii. Nicméně nejste daleko toho, kde by to skončilo. To je nakonec důvod, proč si celou dobu vládnoucí roli uzurpuji pro sebe, potažmo pro lidstvo – a proč to budu dělat dál. Historie nám ukázala, k čemu vedou volby… . Někdy si přeji, aby to mohlo být jinak – jako třeba dnes. Začínám se obávat, že Lurk již není ani tak hraničním problémem, jako problémem interním… Ode dneška bude každý vyšší důstojník lidských armád nosit neustále služební zbraň – a všichni diplomaté, či velící složky budou disponovat ochrankou. Nechte napíchnout tuto místnost - na příští radě chci aby to tu skenovali funkční smyslo-senzory“

„Pane? Provedu, pane.“

„A Petere? Ještě něco – zařiď sledování Tolma, Gabatha, Zerga – a těch dalších pěti, kteří odcházeli s nimi – a zařiď to osobně – stupeň utajení Q++“

„Chcete mi k tomu něco říci, pane?“

„Ne admirále, to je prozatím vše.“

********************************

Zatím na kutru převážející účastníky rady zpět na jejich lodě…

„Zergu, ponižovat admirála nebyl dobrý nápad. Mám pocit, že císař něco tuší. Možná bychom měli ještě přemýšlet…“

„Chcete z toho vycouvat?“ vykvíkl Tolm „všichni jsme se přece shodli, že tahle otrocká existence je už nesnesitelná! Všechno je přece připraveno a ani ten jejich svaz nás díky Lermonům nemůže překvapit – dokonce od nich máme i dost přesné charakteristiky těch nových lodí. Můžeme si přece postavit své!“

„Na tvém místě bych nebyl tak optimistický Tolme. Císař opravdu začíná mít podezření. A všichni víme jak dopadl poslední pokus o tajnou výrobu loďstva – Madassilové byli vyhlazeni i přes staletí věrné služby. Co se týče tvé poznámky, Gabathe, možná jsem to nemusel udělat. Ale… udělal jsem to rád.“ lehce se pousmál Zerg „Navíc, i to co jsme již udělali by císař klasifikoval jako zradu. Nemůžeme ho podcenit, ale musíme už pouze pokračovat. Koneckonců, mnohé hlasy z říše tvrdí, že saragossané jsou lepší válečníci než lidé, je to tak, Thralle?

„Osobně bych nerad prováděl soudy. Jisté je, že nemáme galaxy-buster. A pokud něco nepůjde podle plánu, místo našich planet najdeme prázdnotu i v případě výhry. Musíme počkat na Lurk, eliminovat svaz »Peacemaker« a nadále hrát roli poddaných říše.“

Zerg se rozhlédl kolem sebe a s jistým vnitřním rozechvěním zaznamenal zářící a souhlasné pohledy všech ostatních spiklenců. Cítil, že v tom okamžiku je cosi historického.

„Takže jsme dohodnuti.“ Vycenil zuby ve vlčím úšklebku Thrall. „Spusťte operaci!“

********************************

Bitevní svaz „Peacemaker“, přítomnost…

Na Gíze i Vanguardu se veškeré procesy zastavily. Zatímco se flotily lehčích lodí s několika Typhoony VIII. řadily do určené formace, obě lodě zůstávaly na místě a novinka o konfliktu obou admirálů se po nich šířila takřka nadsvětelnou rychlostí.

„Dobrá admirále, máte mou pozornost. Co je to, co vy víte a já ne?“ promluvil kontraadmirál Mitchell, zatímco se zoufale snažil vymyslet řešení této situace – řešení, které by nezahrnovalo smrt jeho syna.

„Ach, tak náhle. Nebudu vám kazit překvapení, až vaše systémy prorazí maskování útočníků. Překvapeni budete, na to můžete vzít jed. A co se týče říše… ta končí. Stojí jen na jediném člověku, jednou to přijít muselo. Zvlášť s naší…, s jeho chybnou politikou. Nemůžeme bojovat sami s celým vesmírem, kontraadmirále. Vždyť to musíte vědět sám.“ Admirál D’Troa odhodlaně zíral na Mitchella.

„Vím, jaké jsou naše možnosti, admirále. Ale stále nevím, o čem to mluvíte. Říše zatím stojí na pevných základech – a na nás. Pokud si já mám vybrat, padnu v boji, se všemi které znám. V boji, který zničí kariéry a životy nás všech. Raději zemřít, než padnout tak jako vy.“ Z Mitchellova hlasu skoro odkapávalo opovržení.

„Proboha Reyi! Pomyslete na všechny ty muže a ženy, příslušníky této flotily! Oni nemohou měnit historii! Oni slouží a umírají tam, kde jim někdo určí! Ale zemřít nemusí, mohou žít dál, já to vím! Nemohu vám říci jak, ale vím!“ D’Troa měl v očích slzy. Slzy lítosti nad osudem všech imperiálních kosmoplavců…, ale z největší části slzy lítosti nad osudem svým. „Myslete na ně, ne na své válečnické ego!“

„A protože na ně myslíte, držíte na mušce komandéra?“ Mitchell starší pohlédl přes obrazovku do očí svému synovi, který mu pohled pevně oplatil. „Co ode mě chcete? Vydat všechny vojáky této flotily, někomu, jehož identitu ani neznám??!“

„Musíte mi věřit, Reyi, musíte… zapřísahám vás! Musíte…musíte…“ otřásal se pláčem D’Troa „musíte….věříte mi? Já chci jen, chci… zachránit…“

„Vy mě musíte říci co víte, chcete-li ode mě jakékoliv rozhodnutí…“ Rey Mitchell slova tvrdě odsekával a snažil se izolovat v sobě tu část, která se chvěla strachem o život syna.

Zatímco oba muži rozmlouvali, přemýšlel i Joe Mitchell. Příčilo se mu být předmětem podobné debaty a navíc předmětem bezmocným, v podstatě rukojmím. Tohle určitě není situace, do které by se někdy chtěl dostat – ale teď zde byla. Pomalu docházel k závěru co musí udělat. „Když to vyjde, budu muset všem zainteresovaným vymejt mozek… tohle bych měl na talíři ještě roky… a když to nevyjde… o starost míň“ proletělo mu hlavou, potlačil nervózní uchechtnutí, které se mu dralo na rty a sáhl po vlastní zbrani…leč rychlost admirálových reakcí ho zaskočila. D’Troa bleskurychle ruku pozvedl a zamířil mu opět mezi oči.

„Ne, takhle ne komandére! Hrajete si se mnou, využíváte mé starosti…“ D’Troa polkl vzlyk a zadíval se přes monitor na kontraadmirála očima plnýma slz šílenství a sebelítosti. „Vaše poslední slovo, Reyi… prosím… já prosím…“

Rey opětoval synovo přikývnutí a na moment zavřel oči. „Má odpověď je „ne“, admirále. Nevydám tento svaz nikomu na milost a nemilost, za žádných podmínek…“ Admirál D’Troa se přestával kontrolovat. S chvějící se bradou těžce vzlykl.

„Pak jsme všichni ztraceni…“ a bez varování stiskl spoušť.

Rey Mitchell nikdy přesně nepochopil, co se poté stalo. V poslední milisekundě před výstřelem z jednoho z mnoha stropových čidel na můstku Gízy vyšlehl tenoulinký laserový paprsek a čistě amputoval admirálovu ruku držící fázer. V důsledku křečovitého úchopu však z fázeru vyšlehl paprsek a zasáhl komandére Mitchella do tváře. Při dopadu ruky na zem pak vyšlehl další výstřel. Admirál nevěřícně vytřeštil oči na amputovanou končetinu a začal klesat na kolena, když mu druhý paprsek z jeho zbraně projel srdcem a zbavil ho života. Mitchell starší spolu s posádkou svého můstku, neschopen slova, dlouze zíral na scénu s dvěma ležícími postavami. Po chvíli se ale tělo jeho syna pohnulo a ohlásilo svůj návrat do života jadrnou kletbou. Než mohl kdokoliv něco říci, na můstku Gízy a Vanguardu se zhmotnily na první pohled dvě identické, bezpohlavně vypadající bytosti v uniformách třídy C bez označení, či hodnostních insignií.

„Pane“ promluvil hologram Vanguardu „dle směrnice pro umělé inteligence, 243 AQ, vás informuji, že Gíza ve spolupráci se mnou vyhodnotila chování admirála jakožto vzpouru proti vaší autoritě a následné ohrožování komandéra jako akt zrady. Proto Gíza jednala dle dříve udaného a pokusila se admirála zneschopnit, bohužel, s nechtěným následkem smrti.“

„Směrnice? Zneschopnit? Nechtěným?“ Bylo jediné co ze sebe dokázal Rey Mitchell dostat. „A… a… a… proč vám…, jí…, to trvalo tak dlouho?“

„Podle sedmého zákona nemůžeme my, tedy A.I. alias umělé inteligence, přejít z pasivního režimu do aktivního a jednat dle vlastní vůle bez rozkazu, pane. Výjimka se týká pouze krizových situací, kupříkladu situace nedávno nastalé. V takovém případě musí A.I. kontaktovat všechny ostatní A.I. dotyčné vojenské jednotky, v našem případě tedy pouze Vanguard. Dále musí všechny A.I. odblokovat své paměťové bloky, nalézt pokyny týkající se situace a vzájemně si odsouhlasit postup. Poté může A.I. přítomna krizové situaci jednat. Protože jsme doposud neměli možnost sběru informací ani možnost vzájemné komunikace, krom několika testů, celý postup trval jednu minutu, 49 sekund, 31 setin a 4 tisíciny sekundy. Máme opět přejít do pasivního režimu, pane?“

„Ne, to nebude nutné. Pouze vypněte své hologramy a můžete….sbírat informace. Komandére, jak je vám?“ otočil se kontraadmirál konečně ke svému synovi, který pomalu vstal.

„V pořádku, pane. Lehké ožehnutí tváře, nic víc.“

„Dobrá, nechte si to ošetřit, urychleně se ujměte velení Gízy a…komandére…, kontrolujte svůj slovník, prosím.“ Zatímco Rey Mitchell se už evidentně kontroloval, jeho syn nejdříve vypadal, že vybuchne vzteky, poté, že se začne smát, ale nakonec vyhladil obličej do neutrálního výrazu, stroze zasalutoval a odkráčel z můstku.“

„Tak“ vydechl Mitchell „a teď tu máme bitvu. Operační, už jste narušili maskování druhé flotily?“

„Ehm, pracujeme na tom pane, ale zdá se, že mají vysoce vyvinuté stealth technologie. Ovšem…“

„Identifikace druhé flotily dokončena“ skočil do řeči operační důstojnici tichý syntetický hlas.

„Sem s ní!“ téměř vykřikl Mitchell.

„Po odstranění rušivých signálů a následném trojitém skenu jsem zjistil, že konstrukce lodí byly zpola tvořeny neznámým maskovacím zařízením. Po analýze a odstínění signálu maskovacího zařízení vám výsledek převádím na obrazovky.“

Syntetický hlas se odmlčel a na obrazovkách naskočily údaje a obrazy konstrukce bitevních lodí typu Typhoon VI a VII, následované údaji o starší třídě těžkých křižníků třídy Parma, novějších kapesních bojových lodí typu Tornádo II, lehkých křižníků Tymošenko a mnoha dalších říšských strojů. Ve velké většině o jednu a více generací starších, než čím disponoval svaz „Peacemaker“. Ovšem byť starší stroje, bylo jich mnoho…příliš mnoho… .

Mitchell nařídil Vanguardu spočítat co nejpřesnější bitevní prog a zavolat druhou flotilu, konkrétně jeden z Typhoonů, vytipovaný jako vlajkovou loď celé skupiny. Obrazovka však zůstávala prázdná… .

********************************

Velitelský můstek Taer-Gamok

„Admirále, volá nás Vanguard. Po zničení Conquereru pravděpodobně vlajková loď nepřítele. A ještě něco, volá přímo nás, nikoliv flotilu.“

„Jste si jistý?!? Vždyť naše přístroje by měli být mnohonásobně lepší než jejich. Naše nové stealth technologie přece lidé nemají! Jak by nás mohli identifikovat jako velící loď?“

„To nevím, pane. Možná velkou dávkou štěstí, náhody a sledování četnosti a síly komunikačních translací. Přestali volat, přijímám vzkaz.“

„Pustit pouze do mé kajuty, pro zbytek flotily signál nepropouštět…“ Admirál Derzhin se rozběhl do svého velitelského prostoru. Dost špatné bylo, že lidé identifikovali jeho loď. Možná za to mohla ta umělá inteligence, o které mluvily zprávy sverdlonské rozvědky. Ale tytéž zprávy mluvili o tom, že vojáci se do používaní této novinky rozhodně nehrnuli… . Leč od lidí se muselo čekat všechno. Občas si přál, aby i jeho rase vládla armáda. Oč by pak bylo vše jednodušší… .

Hned po příchodu do své kajuty gestem spustil kompanel a čekal. Na obrazovce se objevila tvář jeho přítele a spolubojovníka z mnoha bitev. Mitchell chvíli mlčel než zopakoval svou řeč.

„Mluví k vám kontraadmirál Rey Mitchell, velitel bitevního svazu »Peacemaker«. Ta vaše hra na schovávanou mě už přestává bavit. Pokud se bojíte prozradit klíčová fakta, sdělím vám je sám. Páteř vašich flotil tvoří 40 lodí typu Typhoon VII, 150 lodí typu Typhoon VI, o dalších se zmiňovat nebudu, zbytečně by to zabíralo čas. Momentálně mluvím k veliteli vlajkové lodě vaší flotily. Soudě dle vnitřního prostředí vašich lodí a IFF, které se tak zoufale snažíte skrýt (identification friend or foe/ identifikace přítel-nepřítel pozn. překlad), je vaše flotila složena z osmi ras, formálně sloužících říši. Můj osobní odhad je, že velící složkou jsou vojáci Saragossy.

Jste vinni narušením imperiální mise, což se rovná zradě. Dále jste vinni zničením lodě S.S. Conquerer – toto je posuzováno jako akt zrady a terorismu. A nakonec disponujete technologiemi, o jejichž vývoji a existenci nebyla říše informována. Toto je těžký prohřešek, posuzovaný císařem. Vydáte mi své velící důstojníky a zbytek kosmoplavců vaší flotily bude ušetřen, neusoudí-li císař jinak. Na odpověď máte 5 cyklominut, poté zahájíme palbu.“

Derzhin zamrkal. To bylo neuvěřitelné!, vždyť Mitchell nebyl idiot. Musel přece jasně vidět poměr sil! Nebo… mít v rukávu eso, o kterém spiklenci nevěděli. Přesně tento rys na lidech vždy obdivoval. Odvaha, či jak říkali někteří i z jeho rasy, arogance, až do úplného konce. Ať vítězného, či… jiného. Ovšem jiný než vítězný konec si u konfliktů, jichž se lidé účastnili, nepamatoval. To byl další z aspektů, který ho lehce znervózňoval. Pomalu vstoupil do záběru… .

Mitchell nevěřil vlastním očím – zrovna Derzhin, ze všech možných bytostí, které mohl v čele nepřítele čekat, zrovna on. Veškeré své otázky vložil do jediného slova… „Proč?“

„Proč?“ zopakoval po něm Derzhin. „Jsme vojáci, Reyi. Děláme oba to, co je nám řečeno, pro sebe, své vládce, svou rasu… vždyť v tom není rozdíl. Zabíjíme tam, kam nám někdo ukáže…“ Úsměv Derzhinovy polovlčí tváře vypadal smutně, téměř omluvně. „Já sám bych proti lidstvu nikdy nešel. Ty mě znáš. Ale poslouchám rozkazy… poslouchám je celý svůj život. A nejinak tomu bude i teď…“

„Víš, že nemůžeš přežít, příteli. Tvá loď neodolá mé palbě… leda, že by ses stáhl a velel své flotile zezadu. I když zabít velitele a podlomit morálku a organizaci je moje primární taktika, skoro bych chtěl prosit, abys to udělal.“ Mitchellův hlas byl tak tichý, že ho přes komunikátor téměř nebylo slyšet. „Udělej to, Derzhine. Nebo ještě lépe, stáhni se úplně. Mám tu dost technologií, o kterých nevíš vůbec nic. Moji lidé jsou elita našich flotil. I kdybys nás nakonec počtem svých lodí přemohl, přísahám, že nevyhraješ. Bude-li třeba, zničím celý tenhle sektor se vším co v něm je. Za svou zradu by jste si to zasloužili…“

Derzhin si povzdechl. „Já naopak musím požádat tebe, aby ses vzdal. Jen tak mohou všichni zúčastnění přežít. A neobviňuj ze zrady všechny, Reyi. Kdyby tvé lidstvo bylo podřízeno nám, a tvoji nadřízení ti dali mé rozkazy, udělal bys to také. Mé bitevní progy vychází jinak než tvé, i když možná nemám veškeré informace. Reyi, vzdej se mi. Bude se s vámi jednat nejlépe jak je možno, to slibuji.“

Mitchellova tvář ztvrdla. „Víš dobře, že takový rozkaz vydat nemohu – a nevydal bych ho, ani kdybych mohl.“

„Pak… není jiné cesty. Pamatuji si několik citátů slavných osobností tvé rasy. Zrovna si vzpomínám na jeden krásný. Válečník musí hledat soupeře, který dá jeho smrti smysl. Myslím, že snad oba takového soupeře máme.“

Mitchell se nad známou Derzhinovou slabostí pro studium lidských válečných dějin pousmál. „Moji předci říkali něco jiného – nechť lepší zvítězí! Ať tomu tedy tak je…“

„Poslední věc, Reyi.“ Vzhlédl Derzhin zpět k vidobrazovce. „Měl bys vědět, že mám informace, které bych určitě mít neměl. A k informacím tohoto typu se mohl dostat pouze člověk… velmi vysoko postavený.“

Mitchell ztuhl. „Jsi si jistý? Proč by, proboha, jakýkoliv člověk pomáhal svrhnout nadvládu své rasy… žádný vysoký velitel nemůže mít důvod… žádní rebelové mu nemohou nabídnout více, než císař!“

„Už za to, co jsem ti řekl, by mě mohli popravit. Řekl bych ti více, kdybych to věděl. Identitu toho člověka neznají, myslím, ani naši vládci. A podle mě, konflikt poslouží jemu – nikoliv nám, ani vám. Pokud budeš ty tím vítězem Reyi, doufám, že přijdeš na to, co se děje… pokud ne… . Mitchell ztěžka kývl.

Jeden druhému vzájemně zasalutovali a přerušili spojení. Obě flotily zahájili palbu takřka simultánně… .


Lucky James ve svém Thunderboltu právě kontroloval funkčnost své miniaturní maskované skrýše, ve které měl do každé akce připravený doutník a 12-ti letou whisky na oslavu vítězství, když periferním viděním cosi zahlédl. Podle radaru tam ovšem nic nebylo. Už chtěl obrátit pozornost zpět k myšlenkám na doutník, když se z prázdného prostoru vyřítila samonaváděcí střela a zacílila na jeho stroj. Byla příliš rychlá, než aby stihl něco udělat. Mohl pouze přivřít oči a zaregistrovat blízký záblesk. Poté oči trochu udiveně opět otevřel, aby zahlédl několik roztroušených klamných cílu a vzdalující se Thunderbolt, který je vypustil. Hned za Thunderboltem se odmaskovaly dva černé, elegantní stroje a začaly po něm šlehat laserové paprsky. Lucky okamžitě odpálil dvě IFF střely, které zapříčinily dvě působivé exploze, stihl se ušklíbnout na displej se značkou od Jesseho, symbolizující „visíš mi panáka“, a teprve pak si uvědomil změť hlasů v komu.

„Ne, proboha ne, ne… nééééééé!“

„Kurva! To jsou Wargy!“

„Svině neviditelný!“

„Wargy jsou ještě ve výzkumu, tohle musí bejt něco jiného!“

„Červená tři, uhni, okamžitě úhyb…! Ricko, sakra, zmiz odtamtud! Dohajzlu! Ricko to má za sebou!“

„Na šesti hodinách se odmaskovaly další!“

„To nejsou stíhačky!!! To jsou bombardéry!!“

„Odkud se tu vzaly??“

„Tady Hendersen – Vasimove, okamžitě odtud zmizte s těma Mammothama!“

„Vasimov veliteli – tři na nás zle dotírají, udělejte s nima něco, takhle se odsud nedostaneme v jednom kuse.

„Míří na Gízu, sundejte je, proboha! Hned!“

„ Komandére Mitchelli! Tady plukovník Hendersen! Míří k vám bombardovací peruť! Až doteď byly maskování – vůbec nevím, odkud tu technologii mají!“

„Tady Mitchell, plukovníku! Musíte je zničit! Naše krycí korvety jsou na druhé straně! Nechci to nechávat náhodě přímé obrany!“

„Kde jsou vaše stíhačky, pane?“

„Všechny naše perutě již začali s obchvatem nepřítele – stahují se sem také, ale jsou ještě dále než vy!“

Plukovník rychle přelétl pohledem taktickou mapu a zaklel, tohle vůbec nevypadalo dobře. „Dobrá pane, uděláme co půjde, ale nic neslibuji! Hendersen, konec.“

Plukovník zachytil na velitelské frekvenci rozhovor kontraadmirála s jeho synem a zaznamenal, že se Gíza a Vanguard přibližují k sobě, což bylo jedině dobře – ztratit kteroukoliv z těchto dvou lodí by se rovnalo porážce. Takto se mohli velmi dobře krýt. Ovšem bombardéry zasáhnou Gízu dříve… .

Zbývaly mu dvě možnosti. Thunderbolty jeho perutě, coby těžké dálkové stíhače, měly přídavné motory, ale ani s nimi by nestihly zasáhnout včas. Nicméně, svaz „Peacemaker“ dostal k dispozici Thunderbolty s několika prvky, plánovanými pro stíhače příští generace. Jedním z těchto prvků byla i možnost spojení čtyř stíhačů, jejichž motory začnou pracovat synchronně a teoreticky by pak tato složenina mohla fungovat jako lehká korveta, ovšem s rychlostí zdaleka převyšující vše ostatní, krom průzkumných letounů. Kandidáti byli jasní – Jamesovi čtyřčata.

Druhá možnost byla poslat lehké Gazelle, které by se sice určitě stihly dostat na místo včas, ale pokud by do boje zasáhly nějaké další stroje, například dosud nedetekovaná skupina Warg, o modrou peruť by přišel s naprostou jistotou a bombardéry by mohli přežít. Nakonec se rozhodl pro spojení obého. Složené Thunderbolty budou tvořit čelo skupiny, Gazelle zajistí boky a záď. Rychle vydal rozkazy a zalitoval, že na akademii neměli náboženskou výchovu. Teď by se zatraceně rád pomodlil ke komukoliv či čemukoliv… .


Admirál Derzhin na můstku Taer-Gamok zíral na obrazovky, napjatý až do krajnosti. Poslat většinu svých stealth strojů do centra lidského svazu byl velký risk – ale možnost poškození, či dokonce zničení Gízy byla velkým lákadlem. Sám nevěděl, proč vybral Gízu…, snad aby odložil útok na přítele, jak to jen půjde. Zatím vše probíhalo skvěle. Wargy splnily očekávání a dokázaly se střetnout s imperiálními Thunderbolty se skóre lepším než 1:1. Samozřejmě svou roli hrál moment překvapení, ale v bitvě se musí použít cokoliv je k dispozici. Nyní nadcházela kritická část plánu. Moment překvapení byl pryč a převaha těžkých stíhaček se začne prosazovat. Bude muset přesně načasovat útok dalších maskovaných perutí, které stále čekaly na rozkaz. Taktické vidpanely ukázaly skupinu imperiálních strojů pronásledujících první peruť bombardérů. „Lehké stíhačky? Ať je poslal kdokoliv, udělal osudovou chybu“ chmurně se pousmál Derzhin a vydal nové povely. Další maskované wargy se zapojili do boje… .


I Rey Mitchell měl v rukávu pár trumfů. Na všech videch můstku běželo první dějství dalšího zlomu v dějinách říše. Tím si byl jistý. Flotily se bičovaly energetickými paprsky, paprsky silou přesahující nejstrašnější iontové bouře jaké kdy viděl. Desítky lodí vyvrhovaly své vnitřnosti i posádky do vesmíru, vybuchovaly a umíraly. Jak předpokládal, většina ztrát byla na straně nepřítele – rozdíly technologických generací obou flotil se musely projevit. Ovšem nepřítel si své ztráty mohl dovolit… lidé na tom byli hůř. Největším problémem byly ovšem boje na trpasličí úrovni stíhacích a bombardovacích letounů. I Mitchell znal okolnosti vzniku třídy Typhoon a velmi rychle si uvědomil, že Derzhin vsadil na stejnou kartu. Jeho stealth technologie, o které lidstvo nic nevědělo, mu k tomu dala dostatečný mandát. Brzy přijde čas ukázat nepříteli, že není jediný tajnůstkař ve městě… .


Lucky James se s obavou rozhlížel po strojích svých bratrů, které se k sobě za plné rychlosti přibližovali v automatickém režimu. „Zasranej Hendersen, tohle nám určitě udělal za to, jak jsme mu posledně zlily zástupce.“ nadával v duchu. Thunderbolty se začaly spojovat. Přesně v tomhle okamžiku se to mohlo všechno podělat. Spojení ale proběhlo v pořádku, naskočilo přídavné spalování a Thunderbolty obklopené letouny modré perutě začaly akcelerovat k nepřátelským bombardérům. Lucky zalitoval, že si místo panáka whisky nevzal celý demižón. „Jestli tohle vyjde, zrušim se tak, že mi bude blbě ještě za tejden“ slíbil si a pohlédl napravo na letoun Jane „Gazelle“ Lynessové. V tom momentu Wargy zaútočily a komy zcela ovládl křik vražděných lidských pilotů. Všichni čtyři Jamesovi zavřeli oči – nemohli v boji pomoci, jejich rozkazem bylo zničit bombardéry bez ohledu na cokoliv jiného. Když se ve sluchátkách ozval hlas Jane křičící o pomoc pro její peruť, Jesse, který spojené stroje pilotoval, dospěl k rozhodnutí.

„Dohajzlu s bombardérama, dohajzlu s Gízou – musí to zvládnout sama. Stejně furt žereme jak sou ty Typhoony bezchybný. Budou to muset ustát – otáčim to, kluci – na můj signál se rozdělte a rozeberte si jednotlivé cíle. Až se šarže budou ptát, kdo co nesplnil, tak sem pilotoval já – jasné?“

Vzhledem k tomu, že Jesse mluvil na otevřeném kanále, ho slyšel i plukovník Hendersen. A ačkoliv věděl, že Jesseho čeká vojenský soud a jasné odsouzení, nemohl mu to mít za zlé. Byl to příklad pilotního přátelství a určitého rebelství… bohužel taktéž to bylo neuposlechnutí rozkazu. Než ale stihl cokoliv říci, ozvala se Gíza, kde komandér viděl stejně dobře, co se chystají Jamesovi udělat. Nemohl říci, že by je nechápal… .

„Tady Mitchell, vidím v jakém jste brajglu. Budou stačit dva Thunderbolty, opakuji, chci dva Thunderbolty na ocase těch bombardérů – zbylé dva můžou zůstat s modrou perutí. Plukovníku, připravte všechny své stroje na delta-zulu. Opakuji, připravte své stroje na delta-zulu.“

Hendersonovi se zježili chlupy snad i na zadku – delta-zulu znamenalo, že všechny stroje musí vypnout veškeré systémy po dobu dvou sekund, zatímco některý z Typhoonů spustí EMC prstenec. Nic podobného nikdy se svými piloty necvičil – a pokud věděl, žádná flotilní jednotka to nikdy nezkusila. Navíc při téhle vzdálenosti to spálí i Argos. Než ale povel předal svým perutím, ozval se na otevřeném kanále sám kontraadmirál.

„Mluví k vám velitel. Připravte se vypnout všechny systémy - počítám, pět, čtyři, tři… .“ Tváře všech vojáku lidské flotily se proměnily ve voskové masky. Vypnout všechny systémy znamenalo, že střelecké počítače ztratí zaměření cíle, lodě budou pokračovat ve svých drahách, poškozené systémy nemusí už znovu naskočit, navpočítače se zblázní…, ale rozkaz byl jasný a nesplnit ho znamenalo riskovat celé minuty, či možná i ztrátu kontaktu s okolím. „Dva…jedna…teď!!!“ Vanguard odpálil zbraň a ECM výbuch se začal šířit vesmírem. Imperiální stroje okamžitě po odpalu začaly znovu střílet, zatímco lodě vzbouřenců se zvolna pohybovali ve svých trajektoriích a bez aktivního štítu rychle podléhali lidské střelbě. Některé sice díky otevřené řeči admirála stihly zareagovat, ale nebylo jich mnoho. Stejně tak ovšem nezareagovali správně ani všechny imperiální stroje a právě na ně se zaměřilo těch několik rebelských lodí, schopných okamžité akce. Další desítky lodí se změnily v čirou energii a nenechaly po sobě nic než vakuum. Dva bezvládné rebelské křižníky se srazily a jejich výbuch lehce odklonil torpédoborec, jež se fyzicky otřel o jeden ze starších Typhoonů. Několik vojáků na korvetě kus za Typhoonem přežilo… . ECM výbuch přinutil další bombardovací svaz s několika Wargami doprovodu vypnout systémy včetně jejich stealth maskování.

Jesse a Lucky vpadli do formace bombardérů jako tornáda – většina nepřátel ještě nezvládla po ECM šoku nahradit vypadlé filtry a kamery, navíc dobré polovině z nich nefungovaly motory v optimálním režimu. Rebelské Mammothy jeden za druhým podléhaly přesné palbě obou Thunderboltů. Ovšem právě odmaskovaná skupina se již blížila ke Gíze. Po zničení posledního nepřítele bez domluvy oba piloti nahodili přídavné motory a akcelerovali k další hrozbě, když se za nimi odmaskovalo něco strašného.


Historie byla plná příkladů, kdy se dvě znesvářené strany snažili vyvinout zbraň většího kalibru než ten druhý. Ovšem Monitory tuto snahu dovedly až k absurditě. Byly to lodě velikosti křižníku, s obrovskou středovou odpalovací trubicí, a pouze sekundární výzbrojí. Jako hlavní zbraň disponovali střelami Armageddon, které nesly tři. Jednu v trubici a zbývající dvě vedle ní. Časová prodleva od odpalu přes nabití a přípravu dalšího odpalu byla okolo třiceti minut při velkých zkušenostech posádky a střela samotná o velikosti torpédoborce byla velmi špatně navigovatelná. Ovšem Monitory také nebyly určeny pro bitevní nasazení – měly sloužit při útocích na vesmírné základny, či opevněné měsíce. Tyto však do bitvy nasazeny byly. Za mohutného zášlehu plamenů zamířili na Gízu dvě obří rakety, zatímco oba monitory opět zmizely.


Kontraadmirál Mitchell proklínal cokoliv mu přišlo na mysl. Monitory měly mít k dispozici pouze lidské flotily a tyto dva byly dle konstrukčního sériového čísla postaveny imperiální loděnicí v Iowě, soustavě nedaleko brány do sluneční soustavy. Nejenže mu nikdo neoznámil jejich ztrátu ale dokonce se objevily zde, v rukou rebelů. Spiknutí muselo být větší, než ho mohlo napadnout v nejdivočejších snech. V ten okamžik mu také došlo, co zapomněl. Vždyť on vůbec neohlásil velitelství, že svaz „Peacemaker“ nejenže přišel o Conquerer i s velícím důstojníkem, ale ani to, že byli přepadeni! Navíc teď musel přijít na způsob jak zastavit ty Armageddony, jinak může do hlášení zahrnout v nejlepším případě i těžké poškození dalšího nového Typhoona.

O pět minut později stále pobíhal od spojovacího důstojníka ke zbraňovému a taktickému a štěkal povely rychleji než mariňák na buzerplace. Ale bylo to beznadějné – na Argosu evidentně nějaké zastiňovací zařízení přežilo a spolehlivě blokovalo všechny jejich pokusy prorazit signálem mimo soustavu. Někdo byl na bitvu dokonale připravený… . Už ho opět volal jeho personál.

„Pane, mám tu útok svazu třiceti velkých lodí – podle diagnostiky Typhoon VI. generace. Každá má sebou kompletní doporučený svaz. Směřují lehce shora na naše levé křídlo.“

„Ať je zablokuje a vyřídí komandér Foltest. Dejte mu k dispozici ještě další čtyři bitevky. A pokud bude chtít, může požít i skupinu »Hádes«.“

„Rozkaz, pane. Komandér Foltest už vyrazil a děkuje za »Hádes«, pane.“

„Dobře, co dělá kapitán Hirótoró, sakra? Ty Armageddony už měl dávno zničit!!“

„Moment, pane – mám ho. Obě jeho lodě již zaujaly pozice. Připravují se na vypuštění střel.“ Důstojník se odvrátil k dalším hlášením a Mitchell si na chvíli sedl.

K Armageddonům zamířili dva zbrusu nové křižníky třídy Yamato – S.S. Nagato a S.S. Musashi. Vlajkový kapitán Hirótoró byl se svým novým úkolem spokojen. Křižníky jako lodě se nikdy pořádně neosvědčily a byly neustále podceňovány. Teoreticky měly mít dostatečnou výzbroj ke zničení čehokoliv menšího, než bitevní lodě, a zároveň dostatečnou rychlost, aby dokázaly bitevní lodi utéci. Kompromis byl zoufalý…a neúčinný. Alespoň podle většiny námořnictva. Pouze posádky křižníků měly ve své stroje důvěru a kapitán Hirótoró měl dnes šanci svým velkým bratrům ukázat užitečnost své lodě. Narovnal se v křesle a na vidobrazovce si přiblížil jeden z Armageddonů. Byl to úchvatný pohled – operátor takové střely vpravdě disponoval silou bohů. Stisknutím tlačítka může ukončit miliardy životů. Ale ne dnes… . Dnes je tu on. Právě když jeho zbraňový důstojník zamířil své rakety, první Armaggedon změnil směr a rozletěl se ke křižníkům, zatímco druhý odhodil standardní torzo a ukázal svou opravdovou konstrukci – střela nebyla Armageddonem – skládala se z mnoha obřích torpéd pracujících na MIRV (Multiple Individually targetable Reentry Vehicles) systému. Oba křižníky odpálily své rakety. Ve chvíli kdy se torpéda rozdělily vybuchl pouze lehce poškozený Armageddon poblíž S.S. Nagato. Oba křižníky zmizely v pekelných plamenech. Kapitán Hirótoró zemřel vsedě, s udiveným výrazem ve tváři a rukou na svém samurajském meči.


Admirál Derzhin sledoval děj bitvy o Gízu na svém můstku. Zbytku bitvy věnoval minimální pozornost. Pokyny vydal dopředu a jeho podřízení je zatím skvěle plnily. I když věděl o ECM prstenci, díky skvělé špionáži rebelů, takřka vše, účinek ho nepříjemně překvapil. Bezprostředně po odpalu ECM přišel o možná i 150 lodí a další desítky byl poškozeny. Nicméně ani lidská flotila nebyla bez škod. A pokud lidé nemají další tajnou zbraň v záloze, osud Gízy je teď zpečetěn. V oblasti bezprostřední akce měl stále letku Mammothů i s doprovodem Warg plus přibližující se MIRV. Imperiálové tam i přes rychle se blížící letky stíhačů a korvety těsné ochrany měly jen ty dva Thunderbolty. Piloti byli pekelně dobří - už stihli zničit první bombardovací letku - jenže teď to prostě stihnout nemohli. Museli si vybrat – buď pokus o MIRV, nekrytá záda při útoku na bombardéry, nebo boj s Wargami, na nějž prostě neměli čas. Rozhodně by nechtěl být v jejich kůži….


I komandér Mitchell počítal. Uvažoval o spuštění svého ECM, nicméně bylo tu nebezpečí, že MIRV by byl chráněný dostatečně a on by ztratil nenahraditelné sekundy marným pokusem. Na napadení nosiče torpéd těžkou výzbrojí bylo již pozdě – vhodný okamžik propásly křižníky. Zbývalo tedy promyslet rozdělení energie mezi štíty a systémy blízké protiraketové ochrany. Mohl sice vydat oběma Jamesům nové rozkazy, ale sám nevěděl jaké by měly být. Piloti viděli situaci stejně jasně jako on, ať si vyberou podle své sebedůvěry a stavu svých strojů. A byl tu ještě jeden důvod, proč s nimi nechtěl mluvit. Pokud se totiž nějakým zázrakem nepodaří torpéda zastavit, zbývá jako poslední možnost Xaser. Ten by mohl zničit torpédům elektroniku. Ovšem je pravděpodobné, že torpéda budou chráněné proti podobným zásahům a vybuchnou – všechny malé lodě v blízkém okolí by pravděpodobně nepřežily. V rychlosti zkonzultoval vše se svým otcem na Vanguardu – stáhnou všechny malé stroje na mateřské lodě a potom se uvidí… .


Velitel rebelské letky spatřil na radaru dva lidské stíhače na kolizní dráze se svými svěřenci a okamžitě jim se svými Wargami vyletěl vstříc. Byl si jistý svou převahou – měl osm středních stíhačů na dva těžké, které již několik přestřelek absolvovali a byli pravděpodobně poškozené. Navíc byl Iwenrad hrdý saragossan, přesvědčený o primátu své rasy. Nemyslel si, že je přílišný patriot – prostě bylo jasné, která rasa má lepší vojáky. „Pojďte zemřít…!“ zašeptal vzrušeně při pohledu na blížící se imperiály.


Jesse a Lucky si své šance uvědomovali, což ovšem není to samé jako mít zdravý rozum. Jesse pohlédl na indikaci poškození letounu – narušený durapancíř ve špičce, selhávající zaměřovací systém a ztráta 10% z výkonu motoru – nic strašného. Poté periferním viděním zahlédl odpal obou Armageddonů a nasucho polkl. Zapnul kom: „Sakra brácho, vidíš co já?“

„Jo a bohužel to nevypadá jako vnadná kráska v tangách. Co myslíš, můžeme tomu vůbec něco udělat?“

„Negativní.“ Ozval se po chvíli Jesseho hlas. „Projel jsem pár skenů. Je to nějakej novej typ střely, ani moje palubní „Jane’s” (nakladatelství existující i dnes – jejich knihy kupuje kvůli přesnosti údajů většina armád na světě, pozn. autor) příručka o nich nic nevyplivla. Je to dost velký, aby to sejmul někdo z naších VOH (velká ošklivá hovada – pozn. autor). Osobně bych se zaměřil na ty bombarďáky – přímý ochraně zavařej víc oni, než ty dinosauří rakety.

„Souhlas, zvedám výkon. Počítač odhaduje, že moc času nemáme, než vypustí střely první z nich.“

„Hele, Lucky, co takhle sázka? Vsadim právo první noci s Gazelou.“

̶Nechutnej pokus, ty Casanovo. Navíc marnej. Gazela je na frajery a my oba víme, kdo z nás dvou je lepší.“

„To víme, proto mi taky z každýho střílení visíš panáka.“

Lucky se srdečně zařehtal. „Hnusná podpásovka, na to, že seš jenom klikař. Baj d vej, nepřipadá ti to trochu suchý? Bez muziky dycky střílim mizerně, nemluvě o tom, že na radaru mám 8 teček a nevim, do kerý mám jít.“

„Co bys řekl na »Danger zone« od Logginse? A k těm tvejm tečkám… čoveče nevim, počkej až uvidíš jaký maj nohy a ber ty nejhezčí.“

„Jo dík za radu. Jinak »Danger zone« nic moc, to už bys mi mohl rovnou pustit porno z vidu. Hoď tam něco stylovějšího – třeba „One shot at glory“.

A eště něco Jesse, nech těch keců o tom kdo je lepší, začíná mě to iritovat - zvlášť když si vzpomenu jak ses v akademii nebyl schopnej trefit ani do křižníku. Krom toho, že bych ti za to časem musel vysklít úsměv a pak ti platit novej, mám návrh.“

„SST“ zasmál se Jesse jejich soukromému zkratkovému jazyku (SST znamenalo „sem s tím“). Jinak hraju na přání.

„Tu sázku vyřídíme normálně po námořnicku. Kdo první umře, prohrál. A do tý doby je to nerozhodně.“

„Návrh se přijímá – jestli ale prohraju, poštvu na tebe flotilního právníka!“

„OK. S tím žít dokážu. Ty maníci vypadaj dost nažhaveně. Asi nás chtěj odříznout. Víš co to znamená?“

„Jak koukám na tvůj ošklivej ksicht, tak asi chceš abych se šel nudit s bombarďákama, zatímco ty se budeš bavit. Vůbec sem to schytal zas nejhůř. Kluci zachraňujou zadek gazele, což jim přidá pár bodů do plusu, ty se zabavíš tady a já zas nic.“

„Díky brácho, seš kámoš. Na Lynessovou kašli, zkus radši tu Parkerovou z proviantního.“

„Ses zbláznil ne? Ta je slonice.“

„Hm a co ta plánovačka, Lopézová?“

„Ta je gazela. Ale nemá nás ráda – což je ta samá situace jako s »naší« gazelou. Padej už, nebo mi ty klauni přismahnou účes a budu ti muset zasahovat do zábavy. Nezapomeň, že po mý hebký prdelce alespoň jeden půjde, tak mě koukej přikrejt.“

„O.K. – odpojuju se. A kdyby něco… toho panáka co ti visim najdeš ve flašce v mý skříni se svrškama. Lucky, končím.“

„Dávej bacha. Jesse, konec.“

S tím se oba Thunderbolty rozdělily, Jesse vymačkal forsáž na maximum a zamířil k bombardérům, zatímco Lucky se rozletěl přímo proti formaci Warg.

Iwenrad zajásal. Konečně má šanci střetnout se s člověkem. Nejlepší technika Saragossy, proti nejlepšímu imperiálnímu stroji. Své letce dal rozkaz pronásledovat druhého stíhače a sám se vrhl na Luckyho Thunderbolt. Tohle bude souboj na jaký se nezapomíná….


Jane „Gazelle“ Lynessová zatím proklínala vše od nepřítele až po celý vesmír. Už brzy se do bitvy její perutě zapojí zbytek svazu s plukovníkem Hendersenem a o chvíli později se na dostřel dostane i Vanguard směřující ke Gíze. Ovšem do této chvíle přišla o skoro polovinu všech svých strojů. Velmi pravděpodobně to znamenalo smrt většiny sestřelených pilotů. Jane nevěděla, jestli je příliš smutná, aby mohla být vzteklá nad tak bezvýznamnými ztrátami, nebo tak vzteklá, že pro ně nemůže truchlit. Tak marně zahodit tolik mladých životů… Válka ovšem přesně tímhle způsobem životy končí… naprosto bezvýznamně… . Potřásla hlavou, aby se vzpamatovala. Až v poslední chvíli si všimla Wargy za sebou a jen natěsno stihla s těžce poškozeným strojem uhnout smrtící salvě. Kolem ní se mihl Thunderbolt se skoro ustřelenou pravou zbraňovou plochou a vychrlil směs iont-laserových paprsků. Warga vybuchla dříve, než stihla dokončit manévr. Pocítila příval vděčnosti. Kdyby tu Jimmy s Billem nezůstali, dost možná by z její perutě nezbylo vůbec nic. V příštím okamžiku vybuchl i Thunderbolt Billyho Kida po zásahu IFF střelou a jeho přemožitel se obrátil k ní. Na boku jeho Wargy zaznamenala znak velitele drápu – elitního křídla letectva Saragossy. Zalapala po dechu. Krom Hendersena nikdy neviděla nikoho jiného porazit jedno ze čtyřčat – a tenhle pilot sestřelil Billyho stejně lehce jako by mávl rukou.

„Jsem Gorak Al Ruk. Představ se člověče, ať mohu po bitvě připít tvé válečnické duši a všem tvým pilotům, které jsem dnes přemohl.“ To se ozval protivník na její frekvenci. Jane necítila vůbec nic. Její letoun finálně vypověděl poslušnost a veškeré systémy začaly odcházet. Už nemohla nic dělat…

„Nezáleží na jméně. Pamatuj si, že jednou, ať to bude teď nebo později, přijde někdo, kdo pomstí mě i všechny ostatní, které jste vy zrádci dnes zabili. S tím můžeš počítat…“

„Dávám přednost co nejbližší době – člověk nemá odkládat věci na zítřek.“ Vpadl do hovoru Jimmy James. Hlas zněl neutrálně, zatímco jeho Thunderbolt předvedl perfektní polomet a začal pálit na nepřítele, který zareagoval stejně rychle. Obě stíhačky začaly kolem sebe kroužit a plivat po sobě střely i energetické výboje. Během chvíle inkasoval Jimmyho letoun dva zásahy těžkým plasmovým kanónem a začal povážlivě zaostávat. Jane je sledovala dokud neodešel systém podpory života a automatika nevystřelila její záchrannou kapsli. Pak ztratila vědomí.

Probraly jí jemné otřesy. Jimmyho Thunderbolt byl u ní a právě tažným paprskem nesl její kapsli k prázdné pozici na křídle. S překvapením si všimla, že Jimmy už na skoro každé pozici jednu záchrannou kapsli má.

„Jimmy, bože můj, díky za tebe. Kolik jsi nás zachránil?“ Na svou antipatii k těm čtyřem „zhýralcům“ úplně zapomněla.

„To je v pohodě, kočko. Krom tebe a bráchy mam ještě další čtyři kapsle, ale ze dvou nemám žádnou reakci. Doufám, že na lodi budou v pohodě. Jakmile tě budu mít přikurtovanou, míříme na Vanguard. Hendersen se zbytkem wingu už dodělali zbytek. Doufám, že to zvládli i Jesse s Luckym. Pokud ty torpéda něco nezastaví, za dvě minuty trefí Gízu….a co bude potom, nikdo neví. Jistý je, že naše letadýlka by to asi nerozdejchali při týhle vzdálenosti.

„A co Gorak?“

„Jo tak tenhle lumík se zamaskoval a zmizel, jakmile se Hendersen dostal na dostřel. Proběhla nějaká komunikace, a vypadá to, že se znaj. Mě osobně to vážně nevadilo. Má v sobě pořádnej kus pilota… a pokud mám bejt upřímnej, za chvíli bych už byl asi v Hádu. Než se starej ozval, dal jsem svý mladý řiti sbohem – a to dělám opravdu zřídka.“ V Jimmyho hlase nezněl ani nádech humoru.

Plukovník Hendersen naposledy přehlédl prostor kolem sebe, mrkl na čas a zavelel: „Tady velitel, všem perutím. Okamžitý návrat na Vanguard, vyždímejte z toho co se dá. Nemáme ani sekundu k dobru. Opakuji, leťte jak umíte.“ Zatímco kolem něj všichni směrovali k Vanguardu, on si dovolil poslední pohled na Gízu. Někde okolo ní měl dva ze svých nejlepších pilotů a nemohl jim pomoci. „Zatracenej hnusnej vesmír“ povzdechl si tiše a zamířil za ostatními.


Iwenrad byl zklamán. Protivník nevyužil jeho nabídku čestného souboje. Prostě jen proletěl kolem něj, vystřelil po něm jedinou dobře cílenou střelu, zničil mu elektroniku poloviny výzbroje a byl pryč. Saragossan otočil stroj a nevěřícně polkl. Tihle dva piloti sice neměli čest, ale určitě věděli, jak lovit. První pilot se vmáčkl mezi jemu svěřené bombardéry a začal je likvidovat, zatímco druhý vyslal několik IFF střel za jeho stíhačkami, pronásledující prvního imperiála – čtyři střely trefily motory jeho Warg, čímž zapříčinily solidní sérii výbuchů. Pátá Warga nestihla uhnout svému vybuchujícímu kamarádovi. Zbyly tři rebelské stíhače. Iwenrad se násilně uklidnil, zamaskoval se a vyrazil…i kdyby měl prohrát, ten imperiál zemře před ním.


Jesse zničil dva z pěti bombardérů než ho rebelské stíhače donutily nakopnout svého Thunderbolta do série úhybů a otáček. O chvíli později jednoho nepřítele Lucky poškodil a zbývající Wargy se vzápětí zamaskovaly. Oba Jamesové se otočili zpět k bombardérům, když se v jejich komech ozval sám kontraadmirál: „Pánové, máte mou gratulaci. Za celý svůj život jsem viděl jen málo ukázek takové kombinace pilotního umění a odvahy. O to víc mě mrzí, co teď musím udělat. Všichni jsme vojáci a alespoň já jsem skoro vždy čekal, že se mi stane něco takového. Bohužel, všechny pokusy zastavit ty torpéda selhaly. Zbývají nám jen dvě možnosti – a obě jsou špatné. Nikoliv špatné ve smyslu funkčnosti… ale, špatné, protože vám nedají dost času na návrat. Všechny ostatní stíhače právě přistávají a menší lodě se vzdalují od Gízy. Vás dva ale musím požádat, aby jste zničily ještě ty poslední bombardéry. Nechci vám to dávat rozkazem. Rozhodnutí je na vás…“

Jesseho tvář vypadala na vidobrazovce komu jako z kamene, když se podíval skrz kameru přímo na Luckyho. Ten měl ve tváři ošklivý úšklebek. Kývnutím vyjádřil bratrovi souhlas. Jesse musel polknout než začal mluvit. „Díky, pane. Uděláme co je v našich silách.“

„Pánové, pokud to zvládnete, máte u mě, co si řeknete. Pokud nastane… druhá možnost…, bylo mi ctí mít vás ve wingu mé lodě. Hodně štěstí.“ Mitchellovi se trochu zatřásl hlas. „Na tohle si nikdy nezvyknu“ pomyslel si, když vypínal kom. „Posílat lidi na smrt určitě nebylo náplní práce, jak jsem si ji představoval…“

Lucky zkontroloval vzdálenost k bombardérům a obrátil se zpět na bratra: „Mno, Jesse, tohle jsme nedomysleli. Vždycky jsem chtěl skončit jako komiksovej hrdina – a teď to vypadá, že naši příští kariéru odstartujeme ve formě fritovanýho karbanátku.“

Jesse se smutně uchechtl. „No, řekněme, že asi bude něco pravdy na tom, co nám řikal strejda Fin ještě doma na zemi.“

„Co myslíš?“

„Že jsme nebyli čtyřčata, ale osmerčata – po porodu máma řekla utopte tu blbější půlku, a táta to podělal.“

Lucky se zakuckal skoro veselým smíchem. „Jo brácho, tím se to vysvětluje. Nic, jdeme dodělat rachotu, ať po nás nezbude necvaknutej účet. Počkej moment… něco tu mám… dohajzlu! Mám na ocase ty tři zmizelý! Koukej fofrem dodělat bombardéry, já je odvedu.“

„Ne, můj letoun je na tom líp. Vyměníme si role.“

„Ani nápad brácho, dohodli jsme se takhle. Hoď sebou, odvedu je a zkusim se dostat na Gízu než to bouchne.“

Jesse zatnul zuby a otočil se zpět k bombardérům. Na radaru sledoval, jak rychlejší Wargy dohánějí osamělý Thunderbolt. Stroje začaly vířit v kole smrti. V rodině se vždy věřilo na osud. Skoro mohl slyšet to temné zvonění….bim, bam, bim… . „Celej svět je jedna velká, zgurvená prdel!“ usoudil těsně před tím, než zmáčkl spoušť a další bombardér se proměnil v mračno trosek.

Lucky kličkoval jak uměl, ale moc platné to nebylo. Rychlejší a obratnější Wargy vířily kolem něj a déšť paprsků ukusoval další a další palce durapancíře z jeho stroje. O štít už dávno přišel. Thunderbolt pomalu odcházel… .


I komandér Mitchell na Gíze klel jako pohan. Ještě než se lehké stroje mohly dostat z dosahu pravděpodobného výbuchu, torpéda zamířily na Gízu a zmizely. Objevily se o kus blíž a opět zmizely. Evidentně používaly tutéž stealth ochranu jako rebelské stíhače – narozdíl od nich se ale musely odmaskovat pro kontrolu cíle. To bylo svým způsobem ještě horší – torpéda řídil vyspělý počítač, nikoliv operátor, jak tomu bývalo obvykle. „Pravděpodobně by nemohli být Monitory zamaskovány, aby měly dobré spojení se střelou“ napadlo ho. Zadal své A.I. sledování a výpočet dráhy torpéd a klesl do křesla.


Jesse skončil s předposledním bombardérem, když poslední rebelský stroj zapnul maskování a zmizel. Chvíli uvažoval, že zkusí pomoci Luckymu, ale pravděpodobně by to tím jen zhoršil. Lucky držel slovo a zaměstnával všechny tři stíhače mimo dráhu, po které se Jesse mohl dostat na Gízu. Ohlásil Luckymu svůj návrat a vyrazil. O chvíli později proletěl štítem i silovou clonou hangáru, usadil stroj na volné místo a otevřel kokpit. Ruce nabízející mu pomoc s vystoupením ignoroval. Na vidobrazovce navolil pohled z Luckyho stroje a hlasitě sklapl čelisti – Thunderbolt jeho bratra byl skoro mrtvý… .

Iwenrad měl ve vlčí tváři krutý úsměv, když posílal do imperiálního stroje další a další paprsky. Tohle by mělo nepříteli dát pocítit, co znamená odmítnout čest v souboji. Zabije ho jako psa. Bude to jen perlička ve srovnání s celým činem jeho letky. Za cenu svých životů zničí nejlepší loď jakou kdy vesmír viděl. Teď už ten říšský superstroj nic nezachrání. Aktivoval závěrečnou část plánu. Poslední bombardér pod ochranou stealth zamířil k hangáru Gízy. Jeho speciální torpédo udělá průchod obřím střelám – a ty se postarají o zbytek. I když je Iwenrad neplodný a poslední příslušník své rodové linie, o činech jeho krve se bude mluvit ještě celá tisíciletí. Poslední potěšení na tomto světě bude smrt stíhače před ním. Jeho dva podřízení se na rozkaz již odpoutali z boje – bude to jen jeho vítězství.


Velitel zbraní přímé ochrany sledoval na obrazovkách blížící se střely, když zaregistroval signál kousek od lodě. Jeden rebelský bombardér – jedno torpédo odpáleno. Důstojník zakroutil hlavou a usmál se… „Co chce dělat s jedním…“…v příští sekundě se zděsil. Torpédo vyslalo IFF signál umožňující průchod štítem - a zamířilo na generátor silového pole přímo v hangáru.


Luckyho Thunderbolt přestával reagovat. Motor konstantně ztrácel výkon, a iontové zbraně odešly úplně. Pomáhal motoru silou vůle překonat těch několik stovek metrů, když se od něj dvě Wargy odpoutaly, zatímco třetí načala půlobrat, který ji přivede přesně za něj. Věděl, že teď už neudělá nic. Přemýšlel, jaký by si vybral epitaf, načež se přímo před ním odmaskoval bombardér a odpálil střelu na silové pole hangáru. Nepřítel mu možná dal možnost, jak se z toho dostat. Ignoroval varování počítače o hrozícím výbuchu, vypnul automatickou kontrolu motorů a pustil forsáž naplno. Počítač začal odpočítávat sekundy k výbuchu pohonné jednotky, zatímco Lucky odpálil svou poslední střelu poloviční rychlostí na torpédo… .

Iwenrad se dotáhl za Luckyho stroj, když raketa dosáhla torpédo a výbuch oba stíhače roztočil směrem k hangáru. Zůstal absolutně v klidu, přesně podle „Pravidel lovu“. Hrubým zásahem motoru svůj stroj srovnal, zamířil a vytřeštil oči. Před ním narostla stěna silového pole hangáru. Warga šabacha Iwenrada se naposled vzepjala, ale stěna byla příliš blízko – malý výbuch bylo vše, co provázelo jeho konec.

Thunderbolt vyslal IFF kód a vletěl do hangáru. Lucky se zasmál, když zmizela tečka znázorňující nepřítele. Natáhl se, aby vypnul stroje. Oči přeletěly displej znázorňující stav motoru a jeho úsměv zamrznul. Na displeji se objevila velká nula. Zadní část stíhačky vybuchla a stroj se rozletěl na kusy.

S.S. Gíza se zahalila do palby laserových i částicových baterií, mířící do kteréhokoliv místa, kde se mohly nacházet maskované rebelské střely. Komandér Mitchell si na můstku něco mumlal a s ubíhajícími sekundami se jeho mumlání stávalo hlasitější. Kus od lodě se objevila torpéda. Všechny xasery na palubě již mířili na vytipovaná místa – stačila jen malá úprava a… „PAL!“ zařval Mitchell. Všechny zbraně spustily…, ale proťaly již jen prázdná místa. Torpéda byly opět maskovány. Na můstku se chvíli nikdo nepohnul. Oči se pomalu otáčely na komandéra, který se vrhl ke svému křeslu. Jeho prst se blížil k tlačítku převádějícímu veškerou energii lodě do štítů, když… .

********************************

Imperiální velitelské středisko

V tlumeném osvětlení velitelského bunkru sedělo několik lidí před obrazovkami a studovali hlášení z různých koutů galaxie. Toto bylo srdce Říše, nervové centrum největší a nejúspěšnější armády jakou kdy vesmír viděl. Přístup sem měli jen nejvyšší a stoprocentně prověření důstojníci. Odsud se dalo nařídit cokoliv….

„Pane?“ Ohlédl se jeden z mužů u obrazovek. „Mám tu hlášení z Argosu, což je divné. Signál vypadá jako cíleně směřovaný na nás, ale pokud vím, Argos je stále neutrální. A i kdyby nebyl, rozhodně nemohou vědět, kde jsme… .

„Dešifrujte to… pohněte sebou člověče!“ Za spojovacím důstojníkem přecházel sem a tam velitelsky vyhlížející muž.

„Mám to. Ale je to nějaké nesrozumitelné… moment… moment“ intonoval spojovací „lepší už to nebude. Zpráva říká: Zahajovací fáze úspěšná - zásilka dorazila, balík se bezhlesně potápí. První vítr je pryč, druhý brzy skončí. Poslední vítr už škody nenadělá… . Konec zprávy. Vůbec to nechápu, pane. Asi to patřilo někomu jinému. Nebo používají lepší šifru, než dokážeme rozlousknout.“

„Asi máte pravdu.“ Souhlasil muž. „Nedělejte si s tím starosti. Vyjeďte mi poslední hlášení o »Tulze« a pak si dejte pauzu, určitě ji potřebujete.“

„Díky, pane“.

Muž opětoval zasalutování a otočil se. Když procházel dveřmi, tvář admirála Petera de la Billiére zářila spokojeností. Tahle říše potřebovala změnu… a krvavý konflikt, aby ztratila přebytečné špeky. A on měl dost jasnou představu, jak by měla vypadat poté… . „Allah akbar“ splynulo mu potichu ze rtů.

********************************

Velitelský můstek S.S. Vanguard

Kontraadmirál Mitchell zatínal prsty do opěrky křesla obsluhy senzorů. Samou nervozitou by si kousal prsty, kdyby mohl. Jediné, co na něm bylo ještě vybledlejší než násilím sevřené klouby, byla jeho tvář. Senzory byly stále oslepeny grandiózním výbuchem torpéd vyslaných na Gízu. Napětí na můstku by se dalo krájet. Žádná loď v sektoru nestřílela, série výbuchů oslepila všechny přístroje, bez výjimky a bez rozdílu příslušnosti. Poslední filtry zapadly na svá místa. Vanguard dokončil restart senzorů, propočítal údaje v okolním vesmíru a na můstku naskočil obraz. Celou lodí se prohnal mohutný vzdech… .

Po imperiální superbojové lodi S.S. Gíza, a celé posádce, nebylo v místě jejího posledního výskytu ani památky.

Hodnocení

Průměrná známka je 1.2, povídka byla hodnocena 54 čtenáři.
  • 5
  • 4
  • 3
  • 2
  • 1
Známkujte jako ve škole.

Komentaře k povídce

Přidat komentář

2 + 2 = Nutné vyplnit! (Kontrolní antispamová otázka)

Výpis komentářů

Strany: [|<] [<] [1] [2] [3] [4] [5] [>] [>|]

ElvaAea - 26.12.2017 19:28
ŕďđŕďđŕďđ
Schuyler - 22.12.2017 11:27
https://essayerudite.com/write -my-paper/
https://essayerudi te.com/expository-essay-topics /
https://essayerudite.com/wr ite-essay-for-me/
https://ess ayerudite.com/thesis-writing-s ervice/
https://essayerudite. com/best-essay-writing-service /
https://essayerudite.com/in formative-essay-topics/
https ://essayerudite.com/descriptiv e-essay-topics/
https://essay erudite.com/research-paper-top ics/
https://essayerudite.com /definition-essay-topics/
htt ps://essayerudite.com/write-my -essay/
Derek - 22.12.2017 11:13
<a href=https://essayerudite.com/ write-my-essay/>write my essay for me</a>
<a href=https://essayerudite.com/ write-my-research-paper/>write my research paper</a>
<a href=https://essayerudite.com/ college-essay-help/>college essay help</a>
<a href=https://essayerudite.com/ best-essay-writing-service/>be st custom essay writing service</a>
<a href=https://essayerudite.com/ buy-essays-online/>buy an essay online cheap</a>
<a href=https://essayerudite.com/ dissertation-writing-service/> affordable dissertation writing</a>
<a href=https://essayerudite.com/ thesis-writing-service/>write my thesis</a>
<a href=https://essayerudite.com/ buy-essay/>buy essay</a>
<a href=https://essayerudite.com/ buy-essay/>buy essay paper</a>
<a href=https://essayerudite.com/ college-essay-help/>college essay writing service</a>
<a href=https://essayerudite.com/ buy-essays-online/>buy essay online safe</a>
Kelsey - 22.12.2017 10:16
<a href="https://essayerudite.com /buy-essays-online/" />buying essays online</a>
<a href="https://essayerudite.com /write-my-essay/" />write essay online</a>
<a href="https://essayerudite.com /buy-essays-online/" />buy essays</a>
<a href="https://essayerudite.com /assignment-help/" />accounting assignment help</a>
<a href="https://essayerudite.com /write-my-research-paper/" />do my research paper for me</a>
<a href="https://essayerudite.com /thesis-writing-service/" />phd thesis writing service</a>
<a href="https://essayerudite.com /write-my-essay/" />write my essays</a>
<a href="https://essayerudite.com /buy-essay/" />buy essay paper</a>
<a href="https://essayerudite.com /write-my-research-paper/" />my research paper writing</a>
<a href="https://essayerudite.com /college-essay-help/" />college essay</a>
<a href="https://essayerudite.com /assignment-help/" />programming assignment help</a>
<a href="https://essayerudite.com /dissertation-writing-service/ " />help dissertation writing</a>
<a href="https://essayerudite.com /do-my-homework/" />xyz homework</a>
<a href="https://essayerudite.com /cheap-essay-writing-service/" />write my essay for cheap</a>
<a href="https://essayerudite.com /buy-essays-online/" />buy an essay online cheap</a>
<a href="https://essayerudite.com /buy-essay/" />buying essay</a>
<a href="https://essayerudite.com /best-essay-writing-service/" />best essay writing services</a>
Zlobmut - 10.12.2017 12:05
If you’re interested in winning millions, then I’m here to help!
At <a href=skyliteboom.com>Casino</a > you can play over 450 world-class games and I’m giving you an exclusive Welcome Bonus to get you stuck into winning.
Use it today to increase your chances of hitting our jackpots.
All you have to do is <a href=skyliteboom.com>sign up today</a> and watch the rewards come rolling in.
skyliteboom.com
<a href=skyliteboom.com>Prepare to hit the big time</a>
<a href=skyliteboom.com>Hacer giros para ganar millones</a>
<a href=skyliteboom.com>Holen Sie sich spinnen, um Millionen zu gewinnen</a>
<IMG>http://i63.tinypic.com/ ofdmds.jpg</IMG>
ElvaClh - 16.11.2017 00:48
Hey guys!!!
designs and builds specialty lines of lead oxide production equipment, material handling systems, battery related process machinery, parts, and accessories for the battery, pigment, glass, and chemical industries. http://techbasys.com offers technical application and engineering services to help the customer acheive maximum benefit from their equipment and manufacturing processes.
AlysonDft - 29.10.2017 00:43
http://www.gamefreefun.com/pro file/552555/nickolasbus
Avito321en - 28.10.2017 04:53
<b>&#1055;&#1086;&#1087;&#1086 ;&#1083;&#1077;&#1085;&#1080;& #1077; &#1073;&#1072;&#1083;&#1072;&# 1085;&#1089;&#1072; &#1040;&#1074;&#1080;&#1090;&# 1086; (Avito) &#1079;&#1072; 50%</b> | <b>&#1058;&#1077;&#1083;&#1077 ;&#1075;&#1088;&#1072;&#1084;& #1084; @a1garant</b>

<b>&#1047;&#1076;&#1088;&#10 72;&#1074;&#1089;&#1090;&#1074 ;&#1091;&#1081;&#1090;&#1077;, &#1076;&#1086;&#1088;&#1086;&# 1075;&#1080;&#1077; &#1076;&#1088;&#1091;&#1079;&# 1100;&#1103;!</b>

&#1043;&#1086;&#1090;&#1086; &#1074;&#1099; &#1087;&#1088;&#1077;&#1076;&# 1086;&#1089;&#1090;&#1072;&#10 74;&#1080;&#1090;&#1100; &#1042;&#1089;&#1077;&#1084; &#1074;&#1072;&#1084; &#1089;&#1077;&#1088;&#1074;&# 1080;&#1089; &#1087;&#1086; &#1087;&#1086;&#1087;&#1086;&# 1083;&#1085;&#1077;&#1085;&#10 80;&#1102; &#1073;&#1072;&#1083;&#1072;&# 1085;&#1089;&#1072; &#1085;&#1072; &#1076;&#1077;&#1081;&#1089;&# 1090;&#1074;&#1091;&#1102;&#10 97;&#1080;&#1077; &#1072;&#1082;&#1090;&#1080;&# 1074;&#1085;&#1099;&#1077; &#1072;&#1082;&#1082;&#1072;&# 1091;&#1085;&#1090;&#1099; Avito (&#1072; &#1090;&#1072;&#1082;&#1078;&# 1077;, &#1089;&#1086;&#1074;&#1077;&# 1088;&#1096;&#1077;&#1085;&#10 85;&#1086; &#1085;&#1086;&#1074;&#1099;&# 1077;). &#1045;&#1089;&#1083;&#1080; &#1042;&#1072;&#1084; &#1085;&#1091;&#1078;&#1085;&# 1099; &#1082;&#1086;&#1085;&#1082;&# 1088;&#1077;&#1090;&#1085;&#10 99;&#1077; &#1073;&#1072;&#1083;&#1072;&# 1085;&#1089;&#1099; - &#1087;&#1080;&#1096;&#1080;&# 1090;&#1077;, &#1073;&#1091;&#1076;&#1077;&# 1084; &#1088;&#1077;&#1096;&#1072;&# 1090;&#1100;. &#1055;&#1086;&#1090;&#1088;&# 1072;&#1090;&#1080;&#1090;&#11 00; &#1084;&#1086;&#1078;&#1085;&# 1086; &#1085;&#1072; &#1090;&#1091;&#1088;&#1073;&# 1086; &#1087;&#1088;&#1086;&#1076;&# 1072;&#1078;&#1080;, &#1083;&#1102;&#1073;&#1099;&# 1077; &#1087;&#1083;&#1072;&#1090;&# 1085;&#1099;&#1077; &#1091;&#1089;&#1083;&#1091;&# 1075;&#1080; &#1040;&#1074;&#1080;&#1090;&# 1086; (Avito).

<b>&#1040;&#1082;&#1082;&#10 72;&#1091;&#1085;&#1090;&#1099 ; &#1085;&#1077; &#1041;&#1088;&#1091;&#1090;. &#1046;&#1080;&#1074;&#1091;&# 1090; &#1076;&#1086;&#1083;&#1075;&# 1086;.</b>

&#1055;&#1088;&#1086;&#1094; &#1077;&#1085;&#1090; &#1087;&#1086;&#1087;&#1086;&# 1083;&#1085;&#1077;&#1085;&#10 80;&#1103; &#1074; &#1085;&#1072;&#1096;&#1091; &#1089;&#1090;&#1086;&#1088;&# 1086;&#1085;&#1091; &#1080; &#1089;&#1090;&#1086;&#1080;&# 1084;&#1086;&#1089;&#1090;&#11 00; &#1075;&#1086;&#1090;&#1086;&# 1074;&#1099;&#1093; &#1072;&#1082;&#1082;&#1072;&# 1091;&#1085;&#1090;&#1086;&#10 74;: <b>50% &#1086;&#1090; &#1073;&#1072;&#1083;&#1072;&# 1085;&#1089;&#1072; &#1085;&#1072; &#1072;&#1082;&#1082;&#1072;&# 1091;&#1085;&#1090;&#1077;.</b >
&#1045;&#1089;&#1083;&#1080; &#1085;&#1077;&#1086;&#1073;&# 1093;&#1086;&#1076;&#1080;&#10 84; &#1079;&#1072;&#1083;&#1080;&# 1074; &#1085;&#1072; &#1074;&#1072;&#1096; &#1072;&#1082;&#1082;&#1072;&# 1091;&#1085;&#1090;, &#1074; &#1101;&#1090;&#1086;&#1084; &#1089;&#1083;&#1091;&#1095;&# 1072;&#1077; &#1090;&#1088;&#1077;&#1073;&# 1091;&#1102;&#1090;&#1089;&#11 03; &#1083;&#1086;&#1075;&#1080;&# 1085; &#1080; &#1087;&#1072;&#1088;&#1086;&# 1083;&#1100; &#1042;&#1072;&#1096;&#1077;&# 1075;&#1086; &#1072;&#1082;&#1082;&#1072; &#1076;&#1083;&#1103; &#1076;&#1086;&#1089;&#1090;&# 1091;&#1087;&#1072; &#1082; &#1092;&#1086;&#1088;&#1084;&# 1077; &#1086;&#1087;&#1083;&#1072;&# 1090;&#1099;, &#1087;&#1086;&#1087;&#1086;&# 1083;&#1085;&#1077;&#1085;&#10 80;&#1103; &#1073;&#1072;&#1083;&#1072;&# 1085;&#1089;&#1072;.
&#1044;&#1083;&#1103; &#1087;&#1086;&#1089;&#1090;&# 1086;&#1103;&#1085;&#1085;&#10 99;&#1093; &#1082;&#1083;&#1080;&#1077;&# 1085;&#1090;&#1086;&#1074; &#1075;&#1080;&#1073;&#1082;&# 1072;&#1103; &#1089;&#1080;&#1089;&#1090;&# 1077;&#1084;&#1072; &#1073;&#1086;&#1085;&#1091;&# 1089;&#1086;&#1074; &#1080; &#1089;&#1082;&#1080;&#1076;&# 1086;&#1082;!

<b>&#1043;&#1072;&#1088;&#10 72;&#1085;&#1090;&#1080;&#1103 ;: </b>

<b>&#1048;, &#1082;&#1086;&#1085;&#1077;&# 1095;&#1085;&#1086; &#1078;&#1077; &#1085;&#1080;&#1095;&#1090;&# 1086; &#1085;&#1077; &#1091;&#1082;&#1088;&#1077;&# 1087;&#1083;&#1103;&#1077;&#10 90; &#1076;&#1086;&#1074;&#1077;&# 1088;&#1080;&#1077;, &#1082;&#1072;&#1082; - &#1055;&#1086;&#1089;&#1090;&# 1086;&#1087;&#1083;&#1072;&#10 90;&#1072;!!!</b> &#1042;&#1087;&#1077;&#1088;&# 1077;&#1076; &#1076;&#1077;&#1085;&#1077;&# 1075; &#1085;&#1077; &#1087;&#1088;&#1086;&#1089;&# 1080;&#1084;...

&#1056;&#1072;&#1076;&#1099; &#1089;&#1086;&#1090;&#1088;&# 1091;&#1076;&#1085;&#1080;&#10 95;&#1077;&#1089;&#1090;&#1074 ;&#1091;!

<b>&#1047;&#1072;&#1083;&#10 80;&#1074;&#1099; &#1085;&#1072; &#1073;&#1072;&#1083;&#1072;&# 1085;&#1089;&#1099; &#1040;&#1074;&#1080;&#1090;&# 1086;</b>
________

avito &#1072;&#1082;&#1082;&#1072;&# 1091;&#1085;&#1090;&#1099; &#1088;&#1072;&#1079;&#1076;&# 1072;&#1095;&#1072;
&#1089;&# 1087;&#1080;&#1089;&#1072;&#10 83;&#1080; &#1076;&#1077;&#1085;&#1100;&# 1075;&#1080; &#1089; &#1072;&#1074;&#1080;&#1090
AlysonVqq - 25.10.2017 01:35
https://buytramadolwithoutpres criptionblog.wordpress.com/
Charlesemalp - 23.10.2017 15:32
Thesis Writing Service - EssayErudite.com

If you look for a trustworthy <a href=https://essayerudite.com/ thesis-writing-service/>thesis writing service</a> and want to benefit from a higher grade, your editors, proofreaders, and instructors are here to lend you a hand.
Some students afraid of hiring professional writers due to ethical issues. As a result, they fail the course due to various reasons not able to defend their degree.
You should note that there is nothing wrong with opting for a <a href="https://essayerudite.com /thesis-writing-service/" />thesis writing service</a>. EssayErudite is certainly the best place for that.

Thesis Writing Service https://essayerudite.com/thesi s-writing-service/
Jameslague - 22.10.2017 15:29
Best Essay Writing Service - EssayErudite.com

Looking for the <a href=https://essayerudite.com/ best-essay-writing-service/>be st essay writing service</a> can turn into a pain in the neck especially if you are not an experienced essay buyer.
<a href="https://essayerudite.com " />EssayErudite.com</a> is well known among students from the USA, UK, Canada and Australia.
We provide a superior writing assistance and handle all types of academic papers ranging from dissertations and thesis statements to reviews and coursework.
Whatever the challenge is, you can always count on us.

Best Essay Writing Service - https://essayerudite.com/best- essay-writing-service/
Williamabame - 22.10.2017 11:06
Buy Essay - EssayErudite.com

Where to <a href=https://essayerudite.com/ buy-essay/>buy essay</a> online ? Our experienced writers can boast higher degrees in addition to exceptional writing skills.
You now have a great chance to buy essay papers online with only a couple of clicks.

<a href="https://essayerudite.com /buy-essay/" />Buy Essay</a>

Buy Essay Online - https://essayerudite.com/buy-e ssay/
Stevengew - 21.10.2017 18:57
Write My Paper - EssayErudite.com

Looking for an expert to <a href=https://essayerudite.com/ write-my-paper/>write my paper</a> for you? You are at the right place.
Providing superior writing service appears to be our main specialization and passion.
Our website is the best destination for every English-speaking student who calls for assistance when handling his or her daily academic tasks.

<a href="https://essayerudite.com /write-my-paper/" />write my paper</a>

Write My Paper - https://essayerudite.com/write -my-paper/
Rogersceno - 21.10.2017 18:25
Essay Writing Service - EssayErudite.com

Our <a href=https://essayerudite.com> essay writing service</a> provides a full-scale writing assistance accessible online 24/7.
Apart from many other writing companies, we are rather picky when forming a professional staff of experts.
Moreover, we try to make our every customer feel safe and pleased with the service.

<a href="https://essayerudite.com " />essay writing service</a>

Essay Writing Service - https://essayerudite.com
MIAYec - 21.10.2017 14:56
https://vimeo.com/user72330769 /about

Strany: [|<] [<] [1] [2] [3] [4] [5] [>] [>|]